Proč je secondhand akt lásky

Láska k někomu, k něčemu. Láska k člověku. Láska ke zvířeti. Láska k věci. Láska k přírodě.

Láska má mnoho podob, různou sílu, různou délku trvání. Od motýlků v břiše,přes přijetí, pochopení a respekt až po schopnost nechat něco jít.

Jak tedy souvisí secondhand a láska? Je secondhand aktem lásky?

Za mě jednoznačně ano! 

Secondhandová láska v sobě nese víc, než se na první pohled může zdát. Je v ní člověk, věc, zvíře i příroda. Je tichá, nenápadná, ale hluboká. Nevolá po pozornosti, nepotřebuje obhajobu - prostě je.

Možná už dnes není žádnou novinkou, jak výrazně textilní průmysl zasahuje do fungování přírody. Do půdy, vody, do života zvířat i lidí. A přesto dál žijeme ve světě, kde je normální kupovat oblečení rychle, levně a bez vztahu. Věci, které často ztratí hodnotu dřív, než stihnout opravdu dosloužit. 

Secondhand vstupuje do tohoto světa tiše. Bez výčitek. Bez moralizování. Nabízí jinou cestu - cestu úcty k tomu, co už vzniklo. Přesně takovou, jakou se snažíme žít i v Momentu. 

Lásku k přírodě vnímám v secondhandu jako velmi konkrétní. Ne abstraktní pojem, ale vědomé rozhodnutí nevytvářet dalších poptávku po nových zdrojích. Každý kousek, který dostane druhý dech, šetří vodu, energii, půdu i životy zvířat, které už svou daň zaplatily při výrobě. V tom je tichý souhas s tím, že nemusíme mít všechno nové, abychom měli dost. 

Je v tom ale i láska k lidem, kterou často nevidíme. K těm, kteří stojí na začátku výrobního řetězce. Secondhand není řešením všech problémů, ale je malým krokem stranou od systému, který staví rychlost a zisk nad lidskou důstojnost. 

A pak je tu láska k sobě. Secondhand nás učí zpomalit. Vybírat si věci vědomě. Dát si čas. Naslouchat tomu, co nám opravdu sedí - nejen velikostí, ale i pocitem. Oblečení přestává být spotřební zboží a stává se součástí našeho příběhu. Bez nutnosti dohánět trendy, bez pocitu, že musíme mít pořád něco nového, abychom byli dost. 

Často se říká, že secondhad je místo pro ty, kteří nemají peníze. Možná je to ale právě naopak. Možná je secondhand místem pro ty, kteří mají hodnoty. Pro ty, kteří chtějí žít pomaleji, vědoměji a s větším respektem ke světu kolem sebe. 

Secondhand je také o vztahu mezi lidmi. Někdo se loučí, někdo navazuje. Věci putují dál, nesou s sebou příběhy a vytvářejí nové. Je v tom důvěra, sdílení a pocit sounáležitosti. Tichá forma péče o to, aby věci nekončily zapomenuté, ale mohly dál sloužit a dělat radost. 

Proto věřím, že je secondhand aktem lásky. Lásky k přírodě, ke zvířatům, k lidem - k sobě samým. 

A možná nejde o to změnit svět velkými gesty. Možná stačí změnit způsob, jakým se díváme na věci kolem sebe.

Protože když dáme věcem druhou šanci, často dáváme šanci i světu. 

A co když je právě tohle ten nejtišší, ale nejpravdivější projev lásky?